Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je záludné neurologické onemocnění, které může potkat kohokoliv. Jde o špatnou souhru procesů, které vedou k automatickým pohybovým aktivitám a jsou uloženy hluboko v mozku. Tato choroba získala své jméno po lékaři (Jamesi Parkinsonovi), který ji na začátku 19. století poprvé popsal, a tak uvedl do seznamu známých nemocí. Dobrou zprávou je, že se v dnešní době dá Parkinsonova choroba uspokojivě léčit, k úplnému uzdravení však nikdy nedojde.

Co je Parkinsonova choroba?

Jde poruchu tzv. „bazálních ganglií“ uvnitř mozku. Člověk celý život dělá spoustu věcí zcela automaticky. Sám nad nimi ve svém vědomí moc neuvažuje, obléká se, pohybuje se a přemýšlí o zcela jiných věcech. To zajišťuje mozek, který vysílá příslušné impulzy k provádění jednoduchých, ale přesto velmi důležitých pohybů. Spletence nervových vláken hluboko v mozku, mezi nimiž probíhá spojení, řídí automatické pohyby, jejich koordinaci, svalové napětí. Pokud dojde k poruše přenosu signálů mezi jednotlivými nervovými vlákny a jejich okruhy, dojde i k funkční poruše, která se projeví symptomy neurologického onemocnění, např. Parkinsonovy choroby. Přenos vzruchů zajišťuje tzv. dopamin, pokud člověk trpí jeho nedostatkem, je velká pravděpodobnost, že se u něj rozvine výše uvedené onemocnění.

Jak se Parkinsonova choroba projevuje?

Parkinsonova choroba, jejíž původní název by se dal do češtiny přeložit jako třaslavá obrna se vyznačuje především neovladatelným třesem. Je to jeden z příznaků, který je na první pohled viditelný. Existují však i jiné symptomy, záleží na stádiu choroby a individuálním zasažení mozku. Počáteční stádium Parkinsonovy choroby může být nenápadné.

• Únava.
• Pocit ztuhnutí a tíže končetin.
• Občasné křeče.
• Bolesti kloubů a zad, ztuhlost.
• Zpomalení a poruchy chůze.
• Třes jedné či obou horních končetin v klidovém režimu.
• Občasný mimovolní pohyb některé z dolních končetin při chůzi (škubnutí, vykopnutí).
• Nedostatečná mimika.

Parkinsonova choroba je typická dlouhodobým a plíživým příchodem. Je to proces, který začíná velmi nenápadně a postupně se zhoršuje. V pokročilejších stádiích, což může být v řádech měsíců i roků se původní symptomy prohlubují a nemoc se projevuje v plné síle.

• Neovladatelný třes horních končetin.
• Omezený pohyb.
• Šouravá chůze, nejčastěji v mírném předklonu s ohnutými horními končetinami v loktech.
• Nápadně maskovitý obličej s absencí mimiky.
• Poruchy rovnováhy, pády.
• Zácpa, případně poruchy močení.

Celkový dojem působí jako loutka s omezenou možností žádoucího pohybu, na druhé straně mimovolní třes a záškuby.

Jaká jsou rizika onemocnění Parkinsonovou chorobou?

Rizika existují, ale většinou se nemoc pozvolna objeví a nelze se tomu nijak ubránit. Neexistuje totiž žádná prevence. Samozřejmě zdravým a vyváženým životním stylem se nic nepokazí. Mezi rizikové faktory patří:

• Dědičnost. Pokud se už nemoc v rodině objevila, je zvýšené riziko jejího vzniku.
• Drogy. Bylo zjištěno, že heroin obsahuje určité látky, které mohou napomáhat vzniku Parkinsonovy choroby.
• Mikrotraumata v oblasti hlavy. Opakované údery a zhmoždění hlavy, např. u sportovců (box, bojové sporty) mohou vyvolat neurologické onemocnění.
• Otravy, toxické látky. Příliš častý styk s jedovatými látkami způsobuje změny v mozku.

Diagnostika Parkinsonovy choroby.

Jak už bylo uvedeno, Parkinsonova choroba je dlouhodobou záležitostí, neobjeví se jako náhlé onemocnění, na které se nasadí příslušná léčba, po níž onemocnění za nějakou dobu odezní. Není zde třeba ani první pomoci. Příznaky této nemoci se začínají projevovat pozvolna a postupem času nabírají na intenzitě.

Pokud se symptomy onemocnění (jak bylo popsáno výše) projeví, je nutné navštívit lékaře a po pravdě a do detailů je vylíčit. Ten nemocného odešle ke speciálnímu vyšetření v neurologické ambulanci. Neurolog po přesném zjištění anamnézy (příznaků, rodinných dispozic apod.) a po běžném neurologickém vyšetření (mimika, reakce, rozsah a průběh pohybu, reakce, svalový tonus), nařídí další upřesňující vyšetření. Mezi ně patří:

• Odběr krve. Vyšetřuje se zde sedimentace, krevní obraz (hladina cukru, jaterní testy, funkčnost ledvin aj.)
• Sonografie (ultrazvuk). Zjišťuje se zejména stav krčních tepen, jejich průtok a případné změny.
• EEG (elektroencefalograf). Pomocí snímacích elektrod umístěných na povrchu hlavy se během vyšetření zaznamenává aktivita mozku v klidovém stavu v kombinaci se změnou v dýchání, zavírání a otvírání očí apod.
• CT mozku (počítačová tomografie). Rentgenové vyšetření mozku, většinou s aplikací kontrastní látky do krve. Snímá celkový stav mozku, cévy či případné změny.
• NMR (nukleární magnetická rezonance). Podobně jako CT zobrazuje mozek, tentokrát působením silného magnetického pole. Vyšetření se provádí uvnitř úzké kabiny a nesmí jej absolvovat jedinci s klaustrofobií, s kardiostimulátorem a jinými kovovými náhradami v těle (šrouby, svorky, kloubní náhrady apod.).

Lékař se orientuje dle výsledků vyšetření, věku, rodinné anamnézy a příznaků. Parkinsonova choroba se nedá přesně diagnostikovat, proto musí nejprve dojít k vylučovací metodě, tedy vyloučení možnosti jiného onemocnění. Pak se ordinuje léčba. Podle jejích výsledků je možné usoudit, zda šlo o správnou diagnózu, nebo je třeba hledat dál. Je možné se splést, protože spousta nemocí může mít podobné příznaky jako Parkinsonova choroba.

Léčba Parkinsonovy choroby.

Tak jako příchod této nemoci je zdlouhavý, tak je zdlouhavá i léčba. Je k ní potřeba trpělivost a komplexní přístup. Někdy je nutné vyzkoušet různé léky, než se příjde na to, co nejlépe zabírá. Nicméně je léčba možná. Musí být soustavná a při zodpovědném přístupu pacienta a při jeho spolupráci s lékaři a rehabilitačními pracovníky přináší účinnou pomoc v odstranění nebo zmírnění nepříjemných symptomů. Kvalita života se stává opět únosnou.

Léčba je vedena dvěmi směry:

• Léky. Léky se zaměřují na zmírnění potíží, ke zlepšení přenosu vzruchů, k ochraně mozkových vzruchů (Selegilin, APO Seleg, Jumex, Requid, Mirapexin, Permax, Viregit, Akineton apod.). Lékař léky vybírá podle intenzity příznaků, jiných chorob, kterými nemocný trpí, věku a hmotnosti. U pokročilého onemocnění seč podává levodopová léčba (Isicom, Nakom), ty pomáhají vytvářet dopamin potřebný ke správné funkci mozku. K léčbě se přistupuje opatrně, po mírně se zvyšujících dávkách, aby se zabránilo nežádoucím účinkům (trávicí obtíže, zácpa, škubavé pohyby, ztuhlost). Léčba bývá návyková. V případě depresí či jiných průvodních jevech se podávají i léky, které řeší danou situaci.
• Rehabilitace. Jde o odbornou instruktáž a rehabilitaci pod vedením školených fyzioterapeutů a lékařů.

Ve výjimečných případech se provádí tzv. DBS (hluboká mozková stimulace), při níž se do postižených oblastí mozku implantuje elektrostimulátor.

Závěr

Parkinsonova choroba je opravdu velmi nepříjemné onemocnění se spoustou různorodých příznaků, které zatím nelze úplně vyléčit. Se správným přístupem a včasnou léčbou však jde ovlivnit jak průběh nemoci, tak i kvalita života nemocného.